Jaké jsou účinky kávy a kolik jí můžeme vypít?

Kofein patří mezi společensky tolerované lehké drogy. A naše jednočlenná redakce je přesvědčená, že lehké drogy mohou být tělu prospěšné, možná dokonce i zdravé, a navíc obsahují ten kýžený bonus, že stimulují mozek. Jednou z takových „drog“ je kofein, vůbec nejrozšířenější stimulant, který lidé konzumují po celém světě v nejrůznějších podobách.

V prvé řadě by bylo dobré rozdělit zdroje kofeinu na zlé a hodné. Za ty dobré lze považovat ty, které jsou v přírodní podobě – tedy čaj, kávu, maté nebo guaranu, naopak jako špatný zdroj kofeinu můžeme označit cokoliv syntetického, slazeného a upraveného. Dnešní příspěvek bude zaměřený zejména na kávu, nápoj, který je oblíbený po celém světě. Je však pití černohnědého moku po litrech týdně zdravé? A jaké jsou mezi kávami rozdíly?

Dost žvástů kolem, vrhněme se na účinky kávy. Mnohé určitě potěší, že se kvalitní káva, která je vhodně připravena, dá považovat za velice zdravý nápoj. Mezi hlavní KLADY patří zejména:

>Antioxidační účinky, které zvyšují účinky neurotransmiterů (silnější než zelený čaj)

>Prevence před cukrovkou, Alzheimerem i Parkinsonem

>Mírní bolest svalů

>Blokuje mozkové adenosinové receptory (viz níže)

>Zlepšuje průtok krve, náladu i sportovní výkonost

>Pozitivně působí na ospalost, paměť a soustředění

>Vyhlazuje pomerančovou kůži (Nepít pokud se chcete stát pomerančem!)

 

Abychom tento blahodárný mok pouze neopěvovali, zde jsou jeho méněčetné ZÁPORY, které platí zejména při nadměrném pití kafe:

>Zhoršuje hospodaření vápníku, což může zejména v menopauze vést k osteoporóze (řídnutí kostí)

>Může přispět k onemocnění srdce (ale vážně ve velkých dávkách)

>Způsobuje závislost a při vysazení i abstinenční příznaky

 

A kolik toho tedy vypít, aby nám nehrozily řídké kosti, infarkt a rozklapané ruce, kdykoliv budeme dvě hodiny bez kafe? Doporučené množství šálků kávy na den jsou zhruba 3 šálky denně. Čtyři až šest je ještě taková přijatelná hranice, která, pokud netrpíte sklonem k osteoporóze a vysokým tlakem, je stále pro vaše tělo spíše přínosná. Šest a více dávek je však už přes čáru (nikoliv však přes čáru koksu – ten by ublížil více).

Ještě bych se rád vrátil ke zmíněným adenosinovým receptorům, což jsou místa v mozku, kde se vážou neuromodulátory zvané adenosiny a způsobují sníženou mozkovou činnost, unavenost a nesoustředěnost. Dříve však, než postavíme tuhle látku na pranýř, bych rád zdůraznil, že se nejedná o nic co do těla nepatří. Adenosin nám pomáhá přejít do klidnějšího režimu a v pohodě usnout. Nicméně ne vždy je vhodné spát, a k tomu slouží molekuly kofeinu, které jsou těm adenosinovým nápadně podobné a zaměstnají tak příslušné receptory, takže se adenosin nedostane ke slovu. Tím se na neurologické bázi vysvětluje nejkýženější účinek kávy – nakopnutí z ospalosti.

Závěrem třeba říct, že není třeba se kávy bát, ba naopak. Sjíždějme se jí rozumně, ale pravidelně, vyhneme se tak abstinenčním příznakům i jiným negativním dopadům a uděláme i něco pro své zdraví. Asi není nutné dodávat, že není dobré pít tzv. „tureckou kávu“, jejíž problém je v tom, že po vyluhování prospěšných látek z rozemletých zrn, se do vody luhují látky, které jsou nezdravé a tělu škodí. Vhodnou přípravou kávy je například přes pákový kávovar, překapávaná káva nebo přeceděná přes frenchpress. Pokud nevlastníte žádnou z těchto technologií, stačí použít sítko na čaj a kávu zhruba po 3 – 5 minutách přecedit podobně, jakoby jste si dělali sypaný čaj.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *