Dne 31. ledna…

Řekněme si to upřímně. A já začnu sám za sebe.
Jsou dny, kdy se vypotácím z postele v neurčitou denní hodinu a v neurčitém vakuu časoprostoru jsem schopen přežít další neomezeně dlouhý časový úsek. Nevnímám kolik je hodin, kde to jsem, co je za den, jaké je počasí, zda-li mám nějaké povinnosti a určitě nevnímám to určité datum.
Datum.
Přitom tak podstatná záležitost, která nám odměřuje naše životy a díky které, jsme schopni si v  určitý den v roce na cestě domů z práce přivodit riziko menšího infarktu, při uvědomnění si , že doma čeká pěkně nasraná žena. Opuštěna, osamocena, a už od rána vyhlíží alespoň textovou zprávu obsahující romantické narozeninové přání. A tak potupně a s lehce hysterickým podtónem spěcháte do nejbližšího obchodu a zuřivě bombardujete mladou, otrávenou prodavačku otázkami typu „Co byste jí koupila, když má dnes blíženespecifikovatelnýpočet let?“
Odbočil jsem.
Při pročítání si událostí, které se dnes (v můj neobvykle produktivní den) udály, mi došlo, že se jako generace možná dostatečně nepozastavujeme nad vyjímečnými dny lidské historie. Nepřipomínáme si chvíle, které měnili svůj současný svět. Chvíle, které rozpoutávali války. Vyvolávali vědecké převraty. Nastolovali politické režimy či se je pokoušeli svrhnout.Chvíle, které usedli do panteonu historie a pomohli formovat náši současnou podobu světa.
Pokusíme se Vám v blíže nespecifikovatelné pravidelnosti přinášet krátký přehled několika subjektivně významných událostí z každého dne, kdy budeme chtít. Bude to krátké, bude to stručné a budete to mít do 3 minut za sebou. Možná se však na chvíli zamyslíme a společně tak vzdáme tichý hold lidské civilizaci.
Otázka, zda-li si to zaslouží, je pro jiný den a jiný článek.
EXPLORER 1, PRVNÍ AMERICKÁ DRUŽICE NA OBĚŽNÉ DRÁZE
Na začátku října 1957 vypustili Sověti na oběžnou dráhu svou první družici Sputnik 1. Vesmírný závod byl v plném proudu a Američané prohráli bitvu. Nic to však nemění na úspěchu ani na patriotické pýše, kterou byla první družice Explorer 1, vyvinuta Dr. Wernher von Braunem  spolu s týmem vědeckých expertů. 31.1.1958 startovala z centra ve Floridě a vyslána byla s cílem změřit radiaci na Zemském orbitu. Po téměř padesáti osmi tisících obratech kolem Země, shořela v atmosféře dne 31. března 1970.
GUY FAWKES A JEHO SMRT
Pamatuj, jak dopad ten pátý listopad, kdy Fawkes s prachem byl jat. Nemá strach žádný, že by ten den zrádný zapomenut měl být snad.
Psal se rok 1605, kdy se skupina katolických vzbouřenců rozhodla postavit katolickému útlaku. Pod vedením Roberta Catesby zosnovali plán, který zahrnoval odpálení britského Parlamentu. Několik dní před oným osudným datem nanosili sudy se střelným prachem do sklepení a připravili je k použití. Guy Fawkes byl však v předvečer původního plánu zadržen strážemi a uvržen do vazby, kde strávil další dva měsíce a spolu s jeho zadržením tak skončil plot, který by skončil smrtí celé britské vlády a jejího krále Jamese I. . Guy Fawkes se však ani v den své popravy, 31. ledna 1606, nehodlal poddat útlaku a tak při stoupání po žebříku u šibenice dobrovolně seskočil dolů, zlomil si vaz a na místě zemřel.
I po padesáti letech je však vnímán jako jeden ze symbolů revolty proti útlaku a v dnešní době je maska jeho podobizny vzužívána například hackerskou skupinou Anonymous.
JOSEF ČAPEK A JEHO SMRT
Ani české luky a háje neminulo výročí smrti. V Brně byl v roce 1866 naposled veřejně popraven muž jménem Josef Čapek. Ten chladnokrevně zavraždil muže, jehož potkal téhož dne. Za vidinou zisku v cizincově vozu kukuřice,  přistoupil k poměrně rychlému plánu. Muže nejprve opil a poté jej dvěma ranami do hlavy usmrtil. Poprava oběšením se konala na ulici Údolní v Brně a od tohoto dne se veškeré další tresty vykonávali v trestnici na Cejlu. Proč? Jeden ze zvídavých očumovatelů u šibenice přepadl přes zábradlí a po pádu zemřel.
A tak do známosti vešlo: Dva za cenu jednoho.
PREZIDENT TRUMAN OZNAMUJE VÝVOJ VODÍKOVÉ BOMBY
Pokud svět doufal, že Hirošima znamenala chybu, kterou nechceme opakovat, byl vyveden z omylu. Je rok 1950 a Sovětský Svaz před pěti měsíci úspěšně otestoval svou první atomovou bombu. Američané zjistili, že mají ve svých vědeckých řadách špeha (kterým mohl a nemusel být doktor Klaus Fuchs) a prezident Truman tak neviděl jinou možnost, než uvolit přísun peněz na urychlený vývoj nového stupně raketového ohrožení a pro slavnostní oznámení si zvolil 31. leden roku 1950. Vodíková bomba o síle deset megatun ( pro lepší představu si řekněme, že Hirošima měla sílu osmkrát menší). Jak prezident slíbil, tak se událo a 1. listopadu 1952 vybuchla první vodíková bomba na světě. Půl hodiny po odpálení dosahoval radioaktivní mrak průměru 96,57 na zemi a dosahoval výšky více než 36 kilometrů.
O tři roké poté proběhl první test sovětské vodíkové bomby.
Pokrok, odhodlání, selhání a síla.
Tak. 3 min.
Co říkate?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *